Bella a Sebastián

Kamelot

1:PEaměť mě tahá za rukE4susáv a vláčí do dětstvAí,
na louku čtyřlístF#mků, co trháš pro štěsH7tí,
Ev koutě má duše dětinsE4suská, se choulí do peřAí,
v tom tiše zaklepF#mou a stojí u dveH7ří.
R:EmBella má a SAmebastián,
Dv proudu třpytů čGekají tam,
Cnikdo balkón H7neotvíral,
nikdo E4susnezvonil k nEám.Em 
Úsměv důlky Amdo tváří hnal,
Dv očích úžas a kGdo by se bál,
Cto nebyl sen, co k rH7ánu se zdál,
co k E4susránu se zEdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: